RÝMAŘOVSKÝ KLUB ČESKÝCH TURISTŮ 13. 1.

RÝMAŘOVSKÝ KLUB ČESKÝCH TURISTŮ 13. 1. – 1. 3. 2020

Výstava v Galerie Mezipatro rýmařovského Střediska volného času a galerie Pranýř rýmařovského muzea byly doprovodným programem XI. mezinárodního srazu turistů, který se v Rýmařově uskutečnil ve dnech 30. ledna až 2. února v prostorách SVČ.

Turismus na Rýmařovsku, potažmo v Jeseníkách má již dlouholetou tradici sahající do 19. století. To se turistika po období romantismu začala rozmáhat a Rýmařov se stal zvláště mezi válkami jednou z „bran“ do Hrubého Jeseníku.

V Rýmařově založili nadšenci pobočku Moravsko-slezského sudetského horského spolku pod názvem Zweigverein Römerstadt v roce 1883. Jejími členy se mimo jiné stali továrník Ferdinand Flemmich, starosta, podnikatel a zakladatel muzea Wilhelm Ludwig či velkoobchodník Karl Ruprecht, který spolku zdarma opatřoval barvy k vyznačování cest. V roce 1931 měla pobočka 170 členů. Náplní spolku bylo zakládání turistických cest či stezek a jejich značení, výstavba horských chat, domů a rozhleden, ochrana přírody a domoviny, vydávání map, průvodců a spolkového časopisu a hlavně péče o turistiku a rozsáhlá propagace všech spolkových aktivit. Dochované předměty od dobových pohlednic přes prostorové mapy až po německé turistické cedulky z této německé éry byly k vidění na výstavě v galerii Pranýř.

V Rýmařově po vzniku první republiky začala žít i česká menšina (asi 177 Čechů), která v roce 1929 založila svůj Klub českých turistů, jehož předsedou se stal Václav Hroch. Na výstavě tuto éru zastupují unikátní fotografie z třicátých let minulého století z pozůstalosti Františka Klecha zachycující první české turisty na výletech na Pradědu, u Petrových kamenů a Jelení studánky, na Bílé Opavě či u Rešovských vodopádů. Rýmařovský spolek však nefungoval dlouho. Po záboru Sudet v roce 1938 byl zrušen a obnoven až v roce 1945, kdy se znovu začaly organizovat první vycházky do okolí, přeznačování cest pásovým značením či se zřizovaly turistické noclehárny. Rok 1948 znamenal ukončení turistické činnosti v důsledku sloučení KČT s TJ Sokolem a SK pod jednotnou tělovýchovnou organizaci Sokol, který od roku 1953 nahradila TJ Jiskra. Oddíl turistiky zastavil svou činnost, přestože turistické cesty se nadále značily. V dlouhém období od roku 1954 do 1969 se turistika organizovala na školách, a to především na II. ZDŠ zásluhou významných rýmařovských osobností Františka Vychodila, Jaroslava Němce, Vojtěcha Piňose ad. Od roku 1969 zase začal turistický oddíl pod hlavičkou TJ Jiskra fungovat. Organizoval jarní vycházky pro děti a mládež, akci 100 jarních kilometrů, péčí Ladislava Šína se také začala podrobně vést kronika, pokračovalo se v opravách cest a značení. Od roku 1972 se začal vydávat turistický kalendář vlastních akcí, kterých během roku bývalo i více než padesát. Od roku 1976 se začala konat legendární Rýmařovská padesátka. Organizaci měl na starosti zejména Zdeněk Němeček, a kroniku v letech 1976 až 1986 František Vychodil. Po roce 1989 se klub osamostatnil a začal opět fungovat pod názvem Klub českých turistů. V novém miléniu byl klub pořadatelem horské etapy celoevropského turistického pochodu Eurorando. Na počest rýmařovské osobnosti a čestného občana města Františka Vychodila vyznačil klub novou turistickou cestu nazvanou Steska Františka Vychodila – 12 km dlouhý příměstský turistický okruh kolem Rýmařova, vedený z větší části přírodním parkem Sovinecko, v území mezi Ondřejovem a Hornoměstskou zatáčkou.

V současné době má klub přes 30 členů. Ročně zrealizuje kolem 20 akcí (zájezdy, vycházky). Současnou předsedkyní klubu je Jana Šrámková. Kroniku vede Jiřina Mácová, která se mimo jiné významně podílela také na koncepci výstavy. Klub má nadále své značkaře (Pavel Haničák, Martina a Stanislav Mácovi), kteří se starají o obnovu turistických tras a jejich značení. Každé září klub pořádá Rýmařovskou padesátku (v letošním roce proběhne již 45. ročník).

Vystaveny byly také průvodci Jeseníky, vybavení turisty z šedesátých let minulého století či kroniky rýmařovského oddílu.

Úvodní slovo Břetislav Boháč, Ján Babnič a Luděk Šimko.