MARIE KODOVSKÁ: VESMÍRNÁ A SNOVÁ, 3.12.2022-29.1.2023

Letošní rok bychom mohli označit jako Rok Marie Kodovské, na nějž připadá 110. výročí narození a 30. výročí úmrtí této významné rýmařovské výtvarnice a básnířky. Při té příležitosti proběhla na podzim výstava v jejím rodném kraji, konkrétně v Uherském Brodě, a jubilejní rok zakončuje výstava Vesmírná a snová v Galerii Octopus rýmařovského muzea. Její zahájení bylo spojeno s představením nového svazku Výboru z básní Marie Kodovské a přednáškou jeho editorů, a to za přítomnosti Jany Bros-Svobodové a jejího chotě Juela z autorčina rodiště Korytné.

Osobnost Marie Kodovské (1912–1992), ještě před nějakými dvaceti lety spíše neznámé než známé, asi netřeba obšírně představovat. V posledním desetiletí se díky aktivitám Galerie Marie Kodovské, vedené Františkem Orságem, Městského muzea Rýmařov či ZUŠ Rýmařov podařilo její odkaz oživit. (Ne)obyčejná žena se základním vzděláním, dělnice, žena v domácnosti, od dětství ochrnutá na pravou ruku, která však od dívčích let psala básně, ve svých dvaapadesáti letech dokonce začala malovat a kreslit, a to tak obsedantně a vášnivě, že po sobě zanechala stovky obrazů, kreseb a koláží. Už za jejího života za ní do Rýmařova mířily nejrůznější návštěvy od obdivovatelů, sběratelů až po historiky umění (např. surrealista Jan Švankmajer či teoretička umění Alena Nádvorníková). Své obrazy autorka představila na kolektivních výstavách naivního umění či později tzv. art brut například v Norimberku, Bilbau, Madridu, Drážďanech, Berlíně, Tokiu či v Paříži. V tuzemsku uspořádali autorce výstavu na Sovinci, v Olomouci, Brně, Krnově či v Praze. Na monumentální výstavě art brut tvorby v Galerii hlavního města Prahy a o deset let později v Muzeu umění v Olomouci byla Kodovská zastoupena nemalým počtem prací. Nádvorníková tvorbu Kodovské také zařadila do reprezentativních akademických Dějin českého výtvarného umění. Je nezpochybnitelné, že její tvorba má významné postavení v dějinách vizuální kultury. Právem je také považována za jednu z nejvýraznějších osobností Rýmařova 2. pol. 20. století, která svým věhlasem překračuje hranice mikroregionu, regionu a do jisté míry i země (její díla jsou součástí sbírek několika zahraničních muzeí). To se však týká především její výtvarné tvorby. Ta literární stála doposud v pozadí, byť je svým obsahem a rozsahem stejně bohatá.

Právě před čtyřmi lety spatřil světlo světa první díl plánovaného čtyřsvazkového Výboru z básní Marie Kodovské Pohádky, v rámci jehož křtu literárně-dramatický obor ZUŠ pod vedením Silvie Jablončíkové inscenoval dramatickou pohádku Marie Kodovské Námluvy u staré čarodějnice, se kterou žáci sklidili velký úspěch (mimo jiné i 3. místo na Krajské přehlídce divadelních souborů). Letos, u příležitosti dvojitého výročí vydalo Městské muzeum Rýmařov díl druhý, tentokrát s podtitulem Sci-fi a sny, a to opět v grafickém zpracování Romana Karla a za laskavé finanční podpory Ministerstva kultury ČR a města Rýmařova.

Marie Kodovská po celý svůj život přikládala snům velký význam. Vycházela z nich ve své výtvarné tvorbě a spoustu z nich zveršovala. Kniha obsahuje dvě epické básně Let Franty Vinců na Mars a Sen o Venuši, v nichž autorka osobitě pojednala o své představě vesmíru a existenci jiných, podle ní nezkažených civilizací v něm. Básně mají nejen uměleckou kvalitu, nýbrž vypovídají též o dobové fascinaci kosmonautikou a závodech v dobývání vesmíru mezi 50. až 70. lety (1957 vyslání první družice Sputnik, 1961 první člověk ve vesmíru J. Gagarin, 1969 první člověk na Měsíci N. Armstrong, 1978 první čs. kosmonaut ve vesmíru V. Remek ad.), které autorku inspirovaly jak ve výtvarném, tak poetickém díle, zpracovala je však svým zcela originálním způsobem.

Součástí svazku je rovněž futuristická próza Má představa o budoucnosti, ve které básnířka upustila uzdu své představivosti, jak to bude vypadat na zemi za stovky let. Následují básně Slunci, Měsíci a hvězdám, oddíl s veršovanými sny a půlnoční úvahy. Jednotlivé básně opět doprovázejí ilustrace a knihu završuje editory Zdenkou Nesetovou a Michalem Vyhlídalem vypracovaná studie, ediční poznámka, popisující postup zpřístupnění textů, a medailon doplněný dobovými fotografiemi, z nichž většina nebyla dosud publikována.

Vesmír se svým nekonečným prostorem, záhadnými hvězdami a dosud neobjevenými planetami podněcoval bezmeznou obrazotvornost Marie Kodovské. Nikdy však při svém romantickém a lyrickém založení nebyla ve výtvarné tvorbě ani textech technicistní; kosmické bytosti i planety maximálně polidšťovala, avšak neobdařovala je lidskými, to jest dle jejího soudu převážně negativními vlastnostmi, naopak, vše kosmické vládne klidem, dokonalou součinností, láskou, dobrotou a nesmírnou moudrostí na rozdíl od všeho zemského.

Jak sama k sobě rozmlouvá v jedné básni: „Ty musíš napřed / poznat krásu Hvězd / a nesmíš stále / myslet na bolest / a chceš-li štěstí / aby dalo květ / tak jiný musíš / vytvářeti svět.“ O tom se přesvědčíte nejen četbou nového dílu básní, ale i na aktuální výstavě kreseb, maleb a koláží v rýmařovském muzeu.

Michal Vyhlídal

Rýmařovský horizont 12/2022

min kultury