FRANTIŠEK SKÁLA: VZLÍNAVÁ INDUSTRIE, 27. 6.

FRANTIŠEK SKÁLA: VZLÍNAVÁ INDUSTRIE, 27. 6. - 30. 8. 2020

Všestranně nadaný František Skála (*7. února 1956 Praha) v sobě spojuje sochaře, malíře, ilustrátora, fotografa, hudebníka, tanečníka a znamenitého mystifikátora. V letech 1971–1975 vystudoval obor řezbářství na Střední umělecko-průmyslové škole v Praze. V letech 1976–1982 pak televizní a filmovou grafiku na Vysoké škole umělecko-průmyslové. Je členem divadla Sklep, zakládajícím členem skupiny Tvrdohlaví, členem tajné organizace B. K. S. (Bude Konec Světa), komturem Řádu zelené berušky, členem hudebních těles Malý Taneční Orchestr Universal Praha, Finský barock a Tros Sketos. V roce 1991 získal cenu Jindřicha Chalupeckého. Za dva roky pak reprezentoval Českou republiku na 45. bienále současného umění v Benátkách, kam se vydal 850 km pešky. V roce 2010 obdržel cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění. Mimořádné návštěvnosti se těšily jeho souborné výstavy v pražském Rudolfinu (2004), Muzeu umění Olomouc (2012), Jízdárně Pražského hradu (2017) a ve Fait Gallery v Brně (2020).

Jak autor zmínil ve své úvodní řeči, je znám zejména jako „tvůrce podivuhodných objektů“ sestavených z nejrůznějších přírodních materiálů a nalezených předmětů poznamenaných působením času. V tomto procesu často „potlačuje své autorství a staví se do role porodního asistenta, který jen napomáhá samovolným přírodním procesům“. Tak známe Františka Skálu především – hravého, tajemného, magického a hlavně vyprávějícího.

Pro Rýmařov vybral neobvyklý cyklus osmnácti pláten z letošního roku, který je vystaven vůbec poprvé. Ojedinělý je tím, že se v něm autor prezentuje jako tvůrce lyrické geometrické abstrakce. Divák se tak má nechat unést vlastní fantazií a vychutnat si souzvuk barevných kontrastů a tvarů.

Cyklus Skládané (a vzlínavé) industrie navazuje na monumentální Štiavnické plátno (8 x 9 m), které vytvořil v roce 2016 v Banskej Štiavnici. K tomu jej inspirovalo Turínské plátno, nikoliv však obtištěná postava Krista, nýbrž „ty zvláštní bytosti, jacísi podivní mimozemšťané, kteří vznikli v místech poskládané látky“. To byl počátek techniky spočívající ve skládání látky a vrstvení jemných práškových pigmentů, které se vodou zapouštějí do plátna. Autor se soustředil na to, „co vzniká vzlínáním ve skladech plátna, prostupováním barevných vrstev a na krásu proporcí geometrických polí vzniklých skládáním, jejich hierarchii a meditativní účinek“. Výsledkem jsou poetické kompozice pastelových odstínů, jejichž intenzitu proměňuje denní světlo a umělé nasvícení. Mimo klasický obdélníkový formát autor užil dramatičtějšího kosočtverce nebo oblíbeného tvaru obálek se zaoblenými hranami.

Členové legendární výtvarné skupiny Tvrdohlaví se rýmařovskému publiku poprvé představili v roce 1991 na Sovinci v galerii Jindřicha Štreita. V Galerii Octopus z nich vystavovali Stanislav Diviš a Petr Nikl. Letošní léto patří Františku Skálovi.