ROMAN KAREL - ADAM RYBKA: DVA

Katalog vyšel k výstavě Romana Karla a Adama Rybky Dva, jež proběhla v Galerii Octopus v termínu od 7. prosince 2019 do 26. ledna 2020. Katalog vydal Spolek OCTOPUS a Městské muzeum Rýmařov za laskavé finanční podpory města Rýmařova.

Nevelké prostory rýmařovského muzea a jeho Galerie Octopus v sobotu 7. prosince 2019 navštívil rekordní počet návštěvníků, který překonal i návštěvnost vernisáže Milana Knížáka v létě loňského roku. Hosté z řad výtvarníků, milovníků umění, známých, přátel a rodinných příslušníků z Rýmařovska, Uničovska, Olomoucka a Šumperka zavítali na vernisáž výstavy rýmařovským výtvarníků Romana Karla a Adama Rybky, nesoucí název DVA.

Oba autoři se narodili v Rýmařově a oba se k rodnému městu hrdě hlásí. Jsou členy Spolku OCTOPUS, na jehož výstavních aktivitách ve stejnojmenné galerii se aktivně podílejí. Přestože je věkově dělí dvacet let a každý prožil část života v jiném politickém režimu, jejich společná výstava vytváří celek, v němž se jednotlivá díla vzájemně posilují a prostupují. Ve výsledku je tak skutečně silným uměleckým zážitkem.

Roman Karel (*1964) v letech 1979 až 1983 studoval na Gymnáziu Rýmařov. Po maturitě začal pracovat v kreslírně místního závodu Hedva jako návrhář textilií, později nastoupil do RD Rýmařov. Až v roce 1990, po několika marných pokusech pokračovat ve studiu textilního výtvarnictví, obdržel zprávu z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, že mu bude umožněn nástup do prvního semestru. Tou dobou se však podílel s přáteli na budování soukromé firmy Rydes a na další studium zcela rezignoval.

V roce 1987 spolu s přáteli založil Klub amatérských výtvarníků (KAV) v Rýmařově, který od roku 1989 ve městě organizoval vůbec první kvalitní výstavy výtvarného umění v Malé galerii, kterou pro tyto účely a po složitých jednáních vybudovali v Domě kultury. Předtím se již aktivně účastnil nejrůznějších hudebních a výtvarných undergroundových akcí, též pořádaných uničovskými výtvarníky nezávislého sdružení VSUV. V roce 1991 se stal členem Společnosti pro obnovu městského muzea v Rýmařově, založené jeho otcem Jiřím Karlem. Následně byl jedním z mnoha organizátorů Volného sdružení umělců Octopus, jejíž členové v roce 1992 založili Galerii Octopus v prostorách muzea. Od roku 1993 se také věnuje komerční grafice, polygrafii a grafickému zpracování historických a výtvarných publikací (např. J. Karel: Příběh lesů a lidí Rýmařovska, J. Karel: Stará Ves a Žďárský Potok, F. Brixel: Horská kronika, M. Kodovská: Výbor z básní I, sborníky Quod bene notandum ad.). Současně působí jako perkusista v undergroundové kapele Sibérija. Pro Rýmařov je Roman Karel vzácnou a významnou osobností, která se nikam necpe a netouží po zviditelnění a uznání, zato neúnavně organizuje a domlouvá jak výtvarné, tak hudební akce. Zejména díky němu není Rýmařov ve výstavní oblasti vnímán jako ospalá periferie na kraji světa, nýbrž jako město s dnes již respektovanou a uznávanou galerií, ve které chtějí vystavovat výtvarníci z celé republiky (vzpomeňme výstavy J. Čapka, V. Novákové, P. Brázdy, M. Knížáka, P. Zajíčka, P. Nikla a mnoho dalších).

Adam Rybka (*1984) se narodil v Rýmařově, velkou část svého života však prožil ve Frýdku-Místku. V letech 2000 až 2004 studoval obor kamenosochařská tvorba u Jana Habarty a Zdeňka Tománka na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti. V letech 2005 až 2010 studoval v ateliéru veškerého sochařství Kurta Gebauera na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. V roce 2008 absolvoval stáž M. I. C. A. v Baltimoru v USA. Od roku 2012 žije a tvoří v Rýmařově, kde má svůj ateliér a kde vyučuje na Gymnáziu Rýmařov obor výtvarná výchova. Už od dětství jej fascinovala keramická hlína, které zůstal navzdory aktuálním proudům věrný až do dnešních dnů. Vedle tradičních materiálů jako hlína, dřevo, vosk, papír, vytváří sochy také z nových materiálů, jakými jsou montážní pěna, beton, laminát ad. Ve své prostorové a reliéfní tvorbě se zabývá zejména figurou a portrétem. Z jeho sochařských realizací ve veřejném prostoru zmiňme německý Hof a zadní fasádu domu na nám. Míru 16, kde visí veřejnosti již dobře známý surfař Kevin_ 1984.

Výstava DVA je výstavou obrazů a soch, plochy a prostoru, krajiny a člověka. Roman Karel představuje cyklus maleb – kombinovaných technik, které vznikly zejména v období posledních dvou let. Vystavil však i triptych Tři fáze, který namaloval před třiceti lety. Na ten jako by současnou tvorbou intuitivně navázal. Opustil totiž bílou plochu, „malbu“ kouřem plamene a lití barvy (V noře bydlí zima, Grande Retore) a dal přednost syté, hutné a pastózní, zemité malbě, kterou plamenem spíše jen podkresluje, dále ji různě perforuje a přetírá. Názvy jednoznačně odkazují ke krajině (Krajina, Krajina-objekty, Obzor, Modrý strom aj.), přesto autora nemůžeme označit za krajináře. Jsou to totiž imaginární krajiny autorova nitra, které je silně napojené na okolní reálné prostředí jím milovaných Jeseníků a Rýmařova. Poznáváme v nich ony rýmařovské týdenní husté mlhy nebo těžké olovnaté mraky, které jako by zde v podhůří nám byly jaksi blíž. Všimnout si můžete siluet starých německých domů nebo obyčejné díry v laťkovém plotu. Karlovy obrazy jsou blíž přírodě, než se může na první pohled zdát.

V krajině se však již dáno objevil člověk, začal ji vnímat a formovat k obrazu svému. Onu figurální složku zastupují sochy Adama Rybky. Od roku 2013, kdy ve stejném sále Galerie Octopus vystavil své politické a manifestační dílo Stop killings gays odsuzující vraždění gayů v muslimském světě, obrátil svou pozornost do světa snů a fantazie. Nad vším totiž lehounce a neslyšně kráčí slon-motýl (Ze sna), který se autorovi ve snu zjevil jako anděl strážný. Ten je zhotoven z montážní pěny a vosku stejně jako cyklus Sfér s postavami mladíků v kovových konstrukcích, jež symbolizují lidské vrstvy, v nichž jako jedinci žijeme a v nichž zastupujeme určité postavení (Lovec, Poutník, Ochránce a Zajatec). Holdem kráse mužského těla je cyklus Květoslavů – nahých mladíků rodících se z květů (Lilian, Iris, Fialíni) a žijících v nich v harmonii. Autor se také vrátil ke starým námětům a osobnostem výtvarného umění, které originálně přetvořil do svých kompozic (Hanácká madona, Švabinský foerever, Masaryk).

Kde jinde se propojil svět krajiny s člověkem tak nenásilně jako v dílech těchto DVOU? Tam, kde Roman Karel stvořil prostředí tajemné a neznámé, tam Adam Rybka posílá své mladíky hledající smysl tohoto bytí. Černý plamen svíčky, kterým Roman Karel zabarvuje plátno a mění odstíny barev, svým teplem formuje matérii voskových figur Adama Rybky. Kde okry a zemité struktury odkazují k matce Zemi, tam již stojí hotová socha z hlíny, vymodelovaná lidskýma rukama a vypálená vysokým žárem ohně.

Výstava DVOU je duchovním zážitkem, který nás ve zběsilé a relativismem vykloubené době vrací k prapůvodu, snům a láskám. Vábí nás k meditaci a ke zklidnění.

Michal Vyhlídal

Rýmařovský horizont 13/2019