ANNA VALOUŠKOVÁ - CHRUDOŠ VALOUŠEK: PŘES HORY, PŘES DOLY, PŘES ČERNÝ LES, OBRAZ KE MNĚ VLEZ, 7.-29.9.2024

V sobotu 7. září byla v Galerii Octopus rýmařovského muzea zahájena výstava obrazů a kreseb Anny Valouškové a linorytů a tisků Chrudoše Valouška. Výstavu, která nese rozverný název Přes hory, přes doly, přes černý les, obraz ke mně vlez zahájila svými autorskými texty Renata Bellingerová.

Jméno vynikajícího grafika Chrudoše Valouška (*1960), oceněného těmi nejprestižnějšími cenami v oblasti grafiky a knižního designu (např. Nejkrásnější kniha světa ad.), v rýmařovském prostoru rezonuje už delší dobu. Přispívají tomu autorovy vazby na Rýmařovsko, kam na chalupu v Dolní Moravici s rodinou pravidelně z Prahy zajíždí, ale i prezentace grafik, které právě zde v Dolní Moravici v letních měsících tiskne. V Galerii Octopus tak poprvé v roce 2014 vystavil soubor linorytů a otisků nejrůznějších struktur ke knize Chrudošův zvěřinec, vydané v nakladatelství Baobab, s nímž autor dlouhodobě spolupracuje, a řadu velkoformátových tisků. O čtyři roky později na výstavě představil skici, tiskové matrice a soubor vytištěných linorytů ke knize Panáček, pecka, švestka, poleno a zase panáček, jejíž text napsal režisér a scénárista Vojtěch Mašek (mj. režisér Arvéda).

Zatímco v roce 2018 byly grafiky k Panáčkovi k vidění v Rýmařově a současně v Holandsku, letošní soubor děl bude vystaven v Rýmařově a zároveň v Barceloně a v Seville. Mimo soubor velkoformátových tisků s geometrickými kompozicemi v šedavo-zelenkavých a růžových tónech, vzniklých otištěním mřížového rastru kartonového papíru, návštěvníka zaujme výběr z autorových kompozic, pro něž je typický humor, groteska, jistá míra sarkasmu, hororu, ale i obdiv ke starým mistrům.

Valoušek od sametové revoluce pracuje v Národní galerii v Praze jako správce depozitáře s moderním uměním. Z důvodu blížícího se odchodu do penze se v posledních měsících „loučil“ s opečovávanými díly, a to formou citací ve vlastní grafické práci. Do jeho kompozic tak vstupují Kremličkovy ladné ženy, česající a umývající se, Zrzavého zátiší s konvalinkami či jeho slavná Kleopatra, jež lenošku vyměnila za klobouky muchomůrek; u své skleničky absintu zde sedí kavárenský povaleč z přelomu 19. a 20. století, Salome přináší useknutou hlavu Jana Křtitele na tácu a u Stromu poznání postávají bibličtí Adam s Evou. To vše v autorově osobitém rukopisu a stylizaci, pro něž si jej nemůžete s nikým jiným splést.

Rýmařovská výstava je ovšem výjimečná tím, že na ni své práce představuje také Anna Valoušková (*1992), Chrudošova dcera. Jde o jejich první společnou výstavu, doslova „rodinný projekt“, jak jej autorka sama nazvala, protože k oběma vystavujícím navíc napsala texty Renata Bellingerová, choť Chrudoše a matka Anny, autorka řady vtipných povídek a osobitých textů, mj. O zlaté mrkvi (2003).

Pro Annu Valouškovou je to druhá výstavní prezentace, poprvé vystavovala vloni v Týnské kavárně v Praze u příležitosti vydání a představení knihy Na antidepresivech o antidepresivech, kterou ilustrovala. V době covidové pandemie začala vytvářet kresby a malby nejčastěji akrylovými fixy a barvami, v současné době rovněž hodně kreslí na tabletu. Pro Rýmařov vybrala soubor ze svých abstraktních pláten. Větší prostor ale zaujímají drobné kresby akrylovými fixy formátu A5, v nichž rozvíjí svůj osobitý svět fantazie s nejrůznějšími bytostmi, zvířátky, vílami, skřítky a trpaslíky. Přestože je to svět hodně barevný, ba až duhový, vykazuje spoustu ambivalencí. Jak napsala Renata Bellingerová: „Anička se brání světu barvou. Armádou zvířat, která se usmívají a oblíkají jako lidi. A taky podivnými bytostmi z lesa, z vesmíru. Barevnými květinami a sluncem. Je to armáda bytostí, která usiluje o svůj vlastní svět. Je to roztomilé nebo spíš zlověstné? To není důležité. Aničky obrazy prostě září a svítí.“

Michal Vyhlídal

Rýmařovský horizont 8/2024