TOMÁŠ MATERA VÝSTAVA K NEDOŽITÝM 87. NAROZENINÁM 12. 5.

TOMÁŠ MATERA VÝSTAVA K NEDOŽITÝM 87. NAROZENINÁM 12. 5. – 31. 5. 2020

Osobnost malíře, kreslíře a grafika a učitele výtvarné výchovy na rýmařovských základních školách a Lidové škole umění po jejím skonu 8. prosince 2019 připomenul článek v posledním čísle Rýmařovského horizontu (2/2020). Na ten navázala výzva k vlastníkům děl Tomáše Matery, aby je zapůjčili městskému muzeu pro uskutečnění výstavy v komorním prostoru galerie Pranýř. Sháněním obrazů a komunikace s rodinou a přáteli se aktivně zhostily také paní Jana Materová s dcerou Andreou. Díky nim a mnoha ochotným zapůjčitelům se podařilo v muzeu shromáždit nečekaně velké množství děl, která opustila prostor domovů, aby se představila široké veřejnosti a zrekonstruovala tak výtvarnou cestu Tomáše Matery. Pro velké množství sehnaných obrazů muselo být přistoupeno k obměně výstavy po měsíci, kterou dále zkomplikoval stav nouze a zavření všech organizací kvůli pandemii koronavirem.

Od doby hojně navštívené vernisáže v sobotu 7. března až do čtvrtka následujícího týdne si mohli návštěvníci prohlédnout ranou sérii realističtěji a impresivně pojatých maleb znázorňujících motivy venkovské zástavby autorových rodných Beskyd (Skalice, 1968) či pohledů na město Rýmařov ze Stráně (Rýmařov, 1969) a z blízkého okolí (Žďárský Potok, 1970; Mezi Rýmařovem a Novým Polem, zač. 70. let 20. stol.). Na ty navazuje expresivně uvolněný a hutnými nánosy barev špachtlí vytvořený obraz s motivem sloupu Nejsvětější trojice v Olomouci (1969), a dále do geometrických faset se rozpadající Les a Kytice (oba 2003). Zastoupen je také autorův experiment se surrealismem (Bez názvu, 2012) a abstrakcí v rozměrné variaci na Františka Foltýna (Variace v modrém, 2006). Za zmínku také stojí Materovy ilustrační kresby či ze dřeva vyřezané plastiky (Dívka, Kočka) z konce 60. let 20. stol., stylově čerpající z dobového bruselského stylu. Výstavu doplňují fotografie z rodinného archivu, dokreslující osobnost Tomáše Matery jako studenta gymnázia v Lipníku, vášnivého motoristu účastnícího se závodů nebo budoucího chotě Jany Rosmanové, kterou sám zachytil na půvabných fotografiích. Vystaven je také jeho jediný autoportrét z roku 1959.

Městské muzeum Rýmařov děkuje prvním zapůjčitelům: rodině Tomáše Matery, paní Janě Materové, dceři Andree a synovi Tomášovi, Rudolfu Glaterovi, paní Hanečkové, manželům Klesnilovým, Jarmile Nesrstové, Marii Novotné, Jaromíru Pruckovi, Petru Strouhalovi, Vlastě Váňové, Pavle Večeřové, Radce Vepřekové a Lukáši Vlčkovi.

Úvodní slovo pronesl Michal Vyhlídal a Andrea Materová.