LUBOŠ TESAŘ: POKUSY A OMYLY, 5.

LUBOŠ TESAŘ: POKUSY A OMYLY, 5. - 30. 9. 2020

V komorním prostoru galerie Pranýř a velkém sále Galerie Octopus vystavuje Luboš Tesař (*8. 1. 1947 Jemnice), který žije střídavě v Jemnici a v Rýmařově. Fotografovat začal v patnácti letech, kdy si koupil první bakelitový fotoaparát a v následujícím roce vytvořil svou první uměleckou fotografii Skromně zaoblená lýtka soudružky třídní profesorky. Základy techniky se učil ve fotokomoře jemnického muzea, kterou městský národní výbor nechal zbudovat v jejich domě. A fotografie jej začala provázet i v profesním životě. Po studiích na obchodní fakulty pražské Vysoké školy ekonomické absolvoval postgraduální studium na fakultě žurnalistiky Univerzity Karlovy. Za své fotografické aktivity strávil v roce 1969 skoro tři týdny v pankrácké věznici. Později se účastnil mnoha celostátních fotografických soutěží (ČEZ Praha, ASUT Bratislava, Mládí Karviná, Dvojice Hodonín ad.), ve kterých získal několik ocenění. Mezi léty 1975–2000 pracoval jako novinář v pražských redakcích (Zápisník, Pozemák, Mladá fronta, Kultura v Praze – Česká kultura aj.). Vzdělání si rozšířil v kurzech u předních fotografů Josefa Ehma, Jána Šmoka a Jana Šimka, navštěvoval také Školu výtvarné fotografie v Brně. Do Rýmařova přišel v roce 1982, ale neusadil se zde natrvalo, pracovně přejížděl mezi Prahou a Rýmařovem.

Po roce 1989 se vedle fotografování začal zabývat výtvarnými technikami, z nichž jej uhranula zejména koláž, asambláž a vytváření objektů. Své práce vystavil na několika samostatných i kolektivních výstavách doma i v zahraničí. Od roku 2000 také píše poezii, se kterou se zúčastnil řady soutěží. Nejvyšší ocenění získal v rámci festivalu poezie Seifertovy Kralupy.

Aktuální výstavu pojal autor retrospektivně, k čemuž může odkazovat také název Pokusy a omyly. V galerii Pranýř visí výběr z černobílé fotografické tvorby, v němž jednoznačně dominuje ženský portrét a akt, ale také nejrůznější momentky z Prahy či z ciziny. Součástí jsou také fotografie upravené zvláštními technikami, někdy se svým výrazem blíží k piktorialismu, jindy k pop artu. Ve velkém sále Galerie Octopus zaujímají místo zejména koláže, které byly dokončeny teprve před několika týdny (Cirkus, Duch cihly, Pexeso aj.). Patří k nim také nové kompozice cyklu Lidé z půdy, které zde vystavoval v roce 2007. Autor nezapře smysl pro humor a hru, jež se zrcadlí ve většině jeho děl. Neustále experimentuje, aby dosáhl co nejneobvyklejšího účinku. Umí být však také kritický a sarkastický (Smutné odcházení, Rouškovné aneb His Master´s Voice, Pokušení diabetika). Zatímco Požárova výstava představuje kompaktní celek, výběr z jednoho cyklu, Tesařova expozice je naopak pestrou směsicí co do barev a výtvarných technik.

K výstavě vydal Spolek OCTOPUS a Městské muzeum Rýmařov za laskavé finanční podpory města Rýmařova katalog.

Michal Vyhlídal

Rýmařovský horizont 9/2020