EVA BRODSKÁ: VYTKANÉ SVĚTLO, 1.3.-27.4.2025

První letošní výstava v Galerii Octopus rýmařovského muzea byla zahájena v sobotu 1. března. Po často vystavovaných malbách, kresbách, grafikách či fotografiích představuje gobelíny významné české textilní výtvarnice Evy Brodské, s jejíž tvorbou se mohli zájemci v minulých letech setkat na výstavách v Bruntále či Šumperku.

Březen představuje období pozvolného předání vlády jaru. Je to období tajícího sněhu a ledu, obnažující se země, postupného rozpukání pupenů vegetace a stále přibývajícího světla. Přírodu a naše životy však nerozsvěcuje pouze světlo fyzikální, nýbrž i duchovní, pronikající k nám mysteriem nastupujících Velikonoc. A právě pronikání světla jako duchovní entity představuje jedno z hlavních témat tvorby textilní výtvarnice, grafičky a malířky Evy Brodské (*1937), která žije a tvoří v Roudnici nad Labem.

Eva Brodská se narodila v Praze. V roce 1961 absolvovala obor textilní tvorby v ateliéru prof. Antonína Kybala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Poté se začala intenzivně zabývat tkaním monumentálních nástěnných gobelínů (goblénů) z vlny, někdy i v kombinaci s přírodním sisalem. V roce 1966 vystavila svůj první zásadní gobelín Velká Samota na výstavě Československá tapiserie 1956–1966 v Jízdárně Pražského hradu, a zahájila tak svou výstavní činnost jak v tuzemských (např. Praha, Ústí nad Labem, Litomyšl, Ostrava, Havlíčkův Brod), tak zahraničních galeriích (např. Bern, Lodž, Paříž, Budapešť). Autorů či autorek, kteří se klasickou technikou ruční tapiserie zabývají souvisle od dob studií do současnosti, bychom napočítali na prstech jedné ruky. A Evu Brodskou možno bez nad sázky považovat za první dámu české tapiserie, která v posledních letech zažívá nebývalý zájem zejména z řad mladé generace.

Pro rýmařovskou výstavu autorka vybrala desítku jemných, vzdušných akvarelů, čtveřici grafik s motivem hejn ptáků, zejména ale devět goblénů širokých zhruba 1,5 m a vysokých 2 m (největší dosahuje rozměrů 2,5 x 1,5 cm). Všechny utkala na osnově natažené mezi dvěma trámy ve svém podkrovním ateliéru v domě v Roudnici nad Labem. Nejstarší vytvořila v roce 1996, nejmladší pak v roce 2023.

Tematicky se autorka nechává inspirovat přírodou. Do tkaných nástěnných obrazů pronikají motivy ze zahrady, podřipské krajiny (Úsvit) či vzpomínek na dravý Atlantický oceán francouzské Bretaně (Příliv, Odliv). Do kompozic často vstupují (citlivě a nenápadně) křesťanské náměty, například téma Zvěstování, jehož poselství pozměnila zpráva (zvěst) v médiích z brzkého rána 24. února 2022, kdy Rusové vtrhli na Ukrajinu. Na podporu Ukrajinců autorka do gobelínu zatkala modrá a žlutá vlákna. Navzdory dynamické přírodní tématice (Protržení, Příval) autorka volí jemnou, téměř monochromní barevnost okrů, hnědí, šedí, zelení, jež protkává linkami modrých, růžových, vzácněji žlutých odstínů. Světlost pak umocňuje pocity mimořádnosti a přívětivosti, duchovního vytržení, které člověka vrací k prazákladním otázkám po smyslu bytí a k pokoře před neschopností je jednoznačně zodpovědět. I z toho důvodu tkaným obrazům Evy Brodské svědčí sakrální prostředí modliteben a klášterů (např. v Novém Dvoře).

Jaromír Zemina, významný historik umění a dlouholetý blízký přítel autorky, v textu katalogu zdůrazňuje, že „niterný obsah Eviných tkaných obrazů, jež lze nazvat krajinami její duše, se však od duševna čím dál zřetelněji přesouvá k duchovnu. […] Jsou to výtvory veskrze moderní a osobní, ale navazují na umění dob, kdy umělce ještě spojovala náboženská víra“. Zavítejte proto v (před/po)velikonoční době na tuto mimořádnou výstavu, stihnete tak do 27. dubna.

Michal Vyhlídal

Rýmařovský horizont 3/2025