LUBOMÍR DOSTÁL: SOCHY PRO RÝMAŘOV, 4.4.-21.5.2023

Veřejný prostor Rýmařova zdobí několik povětšinou kamenných soch z 18. a 19. století, a také několik realizací pocházejících ze 70.–80. let minulého století. Za posametové období posledních třiatřiceti let zde nevznikla žádná sochařská realizace, která by zdobila a kultivovala veřejný prostor, nepočítáme-li plastiku Otevřená brána od Herberta Dlouhyho, rýmařovského rodáka, odsunutého Němce a významného německého výtvarníka, který v roce 1991 památku osazenou na místě jeho rodného domu městu věnoval. Rovněž modelovaný sklo-cementový reliéf KEVIN_1983 dalšího rýmařovského rodáka, sochaře Adama Rybky, visící na zadní straně domu na náměstí Míru 16 vznikl a byl osazen ze soukromé iniciativy autora. První vlaštovkou iniciovanou městem by mohl být chodník s vyskládaným brokátovým vzorem před radnicí od autorky Veroniky Prokopové, studentky katedry architektury Fakulty stavební Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava z letošního roku.

Umělecké objekty doplňovaly a tím dotvářely veřejný prostor už od počátku civilizace; vzpomeňme na tak vyspělé kultury jako ve starověkém Řecku a Římě. Pozitivním příkladem pro dnešní dobu by mohla být desetitisícová Litomyšl, jejíž dlouholeté osvícené vedení města podporuje kulturu maximálním způsobem a finančními prostředky a daří se jí propojovat městské i soukromé kulturní instituce ve spolupráci a lákat tak k návštěvě nejen turisty, ale i zástupce měst ke komentovaným prohlídkám, jak citlivě, a zároveň moderně kultivovat veřejný prostor města a spolupracovat s nejvýznačnějšími umělci.

Vzhled města Rýmařova se v posledních letech zásadně změnil k lepšímu; s postupnými rekonstrukcemi náměstí a přilehlých ulic nejbližšího centra zajisté stoupla jeho atraktivita. Opravily se chodníky, volná prostranství, vznikla řada nových parkovacích míst, vysázely se stromy a založily záhony s květinami. Vytváří veřejný prostor ale jen komunikace a zeleň? Na sochařské objekty se úplně zapomnělo; ani kašna na hlavním náměstí není výtvarným objektem, nýbrž prefabrikátem, který neurazí, ale ani nenadchne.

Rekonstrukce Husovy ulice dala podnět k diskuzi mezi pracovníky Městského muzea Rýmařov a vedením města starostou Luďkem Šimko a místostarostkou Lenkou Vavřičkovou, zda právě oprava této ulice nevybízí svými dvěma atraktivními a nijak využitými parkovými lokalitami k osazení nových soch. Zástupci města s ředitelkou muzea Růženou Zapletalovou navštívili ateliér sochaře a malíře Lubomíra Dostála (*1950), jenž má dlouholetý vztah k jesenické krajině a rovněž k rýmařovské Galerii Octopus, ve které v letech 1994, 1995, 1997, 2000, 2004 a 2021 kolektivně či samostatně vystavoval. Lubomír Dostál má zkušenosti s realizacemi svých projektů ve veřejném prostoru. Vytvořil např. fontánu v obchodním domě v Losinách (1990), reliéf na zdi prodejny v Brně (1992), kapli v Moravském Berouně (1992), sochu Plastici v Moravském Berouně (1994), schodiště s fontánou na dvorku domu Dolního náměstí v Olomouci (1995), sochu Kaple v Hradci nad Moravicí (2000), fontánu se sochami kapek v Moravském Berouna (2010), plastickou mapu přehrady Slezská Harta na břehu řeky pod zámkem (2015) ad.

Pro Rýmařov vybral dva speciální návrhy. V lesoparku u SVČ Rýmařov a autobusovému nádraží navrhl plastiku Čarokruh v podobě centrálního kruhu vytvořeného dvanácti bílými, metr vysokými betonovými hříbky. Houby autora fascinují od počátku jeho tvorby. Plastika může navíc odkazovat na fenomén českého houbaření, v Jeseníkách nevyjímaje. Okolní prostor parku, dosud využívaný pouze k venčení psů, bude doplněn pískovými cestičkami a lavičkami.

Druhá plastika nazvaná Fraktály bude mít podobu téměř čtyřmetrové mikroarchitektury vytvořené čtyřmi stejnými k sobě přirostlými zgeometrizovanými sloupy s hlavicemi stále se zmenšujících fraktálů – čtverců a vyrobených z efektního rezavého železného materiálu cortenu, jenž se v posledním desetiletí začal hojně využívat v architektuře. Socha může divákům připomenout stromy či kapli, a na místě osazení, na zeleném výseku vedle budovy muzea na Husovy ulice, bude alespoň symbolicky odkazovat k původní zástavbě.

Obě sochy vytvořené v nadčasové geometrické formě a z materiálů 21. století budou osazeny na exponovaných místech, které si ozvláštnění zajisté zaslouží. Vždyť péče o veřejný prostor – a to nejsou pouze chodníky a cesty – dělá jeho obyvatele kultivovanějšími, vyzrálejšími a hlavně tolerantnějšími. Na jaře, kdy snad již obě sochy budou hotové, se budou zájemci moci přijít podívat na výstavu Dostálových sochařských modelů, maleb, kreseb a realizací ve veřejném prostoru zachycených na fotografiích vystavených v komorním prostoru Galerie Pranýř rýmařovského muzea.

Michal Vyhlídal

Rýmařovský horizont 10/2022

Jak již jsme informovali dříve (RH 10/2022), letos veřejný prostor Rýmařova doplní dvě originální sochy Lubomíra Dostála, malíře, sochaře a keramika z Horní Loděnice. Přípravné práce již začaly, a proto slavnostní odhalení soch předchází výstava v komorním prostoru Galerie Pranýř rýmařovského muzea.

Během posledních třiatřiceti let na zadání města nevznikla v Rýmařově žádná sochařská realizace, která by zdobila a kultivovala veřejný prostor. Rekonstrukce Husovy ulice v roce 2021 dala podnět k diskuzi mezi pracovníky Městského muzea Rýmařov a vedením města starostou Luďkem Šimko a místostarostkou Lenkou Vavřičkovou, zda právě oprava této ulice nevybízí svými dvěma atraktivními a nevyužitými parkovými lokalitami k osazení nových soch. Zástupci města s ředitelkou muzea Růženou Zapletalovou navštívili ateliér sochaře a malíře Lubomíra Dostála v Horní Loděnici, který nabídl dva návrhy – Čarokruh a Fraktály. Městské zastupitelstvo pak v roce 2022 odsouhlasilo realizaci obou návrhů.

Obě lokality v předjarním období prošly dílčími úpravami. Park před SVČ byl pracovníky Městských služeb zbaven kruhového záhonu a rozrostlých keřů. Na zeleném plácku u Husovy ulice proběhl záchranný archeologický výzkum vedený Janou Brhelovou z odboru archeologie detašovaného pracoviště v Opavě Národního památkového ústavu. Stejně jako výzkum při renovaci celé Husovy ulice prokázal mnoho zajímavých informací o vývoji původní zástavby města a našlo se množství převážně keramických nálezů, průzkum na ploše 3 x 3 m v hloubce 90 cm odhalil základy novověkého a středověkého domu, torza keramiky či strusky.

Právě v této přízemní galerii do 21. května probíhá výstava soch, modelů, kreseb a obrazů Lubomíra Dostála. Než budou sochy Čarokruh a Fraktály osazeny, kolem nich vytvořeny chodníčky, záhony s květinami a zabudovány lavičky, mohou si návštěvníci prohlédnout autorem vytvořené modely k těmto objektům, přípravné kresby a vizualizace jejich osazení vytvořené brněnským architektem Janem Tesařem, se kterým muzeum úspěšně spolupracuje. Vystaveny jsou rovněž i další Dostálovy modely (k realizovaným či nerealizovaným sochám) ze sochařských soutěží jako např. pomník Cyrila a Metoděje pro Brno (2012), fontána se sochami kapek v Moravském Berouně (realizováno 2008), návrh na fontánu Fraktálový ostrov (2015), pomník Adolfa Loose (2018), jezdecká socha markraběte Jošta (2012), pomník pátera M. Středy (2019) či socha-stavba Stoupající kameny (2012). Modely doprovází autorovy realizace ve veřejném prostoru zachycené na zvětšených fotografiích např. socha Kaple v Hradci nad Moravicí (1999–2000), plastická mapa přehrady Slezská Harta v Leskovci nad Moravicí (2015), Plastici – Pomník normalizace v Moravském Berouně (1992) či socha ležící a opalující se ženy na koupališti v Úvalně (2018). Vedle toho na stěnách visí Dostály obrazy s motivy fraktálů (Zatopené lomy u Břidličné, Zelený ostrov aj.) či hub. Návštěvník se tak přesvědčí, že motivy stromů, architektury, hub a krajiny autor ve svém díle zkoumá dlouhodobě, jak v malbě, v soše, tak v keramice.

Michal Vyhlídal

Rýmařovský horizont 4/2023

Ve dnech 12. až 13. května proběhla v Rýmařově instalace první sochy malíře a sochaře Lubomíra Dostála z Horní Loděnice. Na exponované a nevyužívané zatravněné ploše na Husově ulici v bezprostřední blízkosti budovy Městského muzea Rýmařov a náměstí prováděcí firma nainstalovala na betonovaný sokl čtyři mohutné hranolovité pilíře propojené v horní části fraktálovým věncem. Jak Dostálovu sochu popsala spisovatelka Anna Zonová: „Objekt rozvíjející zmenšované jednotné formy (krychle) podle rostlinného stromového vzoru připomíná baobab. Pokud se však čtyři tyto objekty spojily do celku, vznikla architektonicky působící sochostavba – kaple.“ Socha vytvářející architektonický meziprostor, zvoucí tak ke vstupu, je vytvořena z moderního ocelového materiálu zvaného corten. Ten se v současnosti hojně využívá nejen v sochařství, nýbrž zejména v architektuře, a to z důvodu vysoké odolnosti vůči povětrnostním podmínkám a rzi. Další výhodou materiálu je, že se nemusí opatřovat nátěry, naopak se využívá jeho původní barevnosti. Plastika nese různé tóny zabarvení od typického rezavého přes tmavě šedý a načernalý. V budoucnu však sousoší ponese typicky okrově oranžové zabarvení rzi, jež bude kontrastovat se zelení trávníků, tří okolních stromů a fasády domu v pozadí. Lokalitu též zkulturnil dlážděný chodník, dvě lavičky a osázené záhony.

Další nevábná lokalita veřejného prostoru Rýmařova, doposud sloužící maximálně k venčení psů, se změnila v odpočinkovou zónu s výraznou nadhodnotou v podobě uměleckého díla. A to díla kvalitního, jak dosvědčuje lavina pozitivních i negativních reakcí zejména na sociálních sítích, které umožňují z tepla obýváků vykřičet do světa nejrůznější pohrdavé věty. To však jen potvrzuje slova Pabla Picassa: Pravé umění vzbuzuje emoce, pozitivní i negativní, nevzbuzuje-li emoce žádné, není to umění!

Michal Vyhlídal

Rýmařovský horizont 5/2023