JAN ŠVANKMAJER: NEPŘÍRODOPIS, 2.9.-29.10.2023

V sobotu 9. září byla zahájena poslední z letošních výstav v Galerii Octopus rýmařovského muzea, a to výstava kreseb, koláží, asambláží a objektů významného českého surrealistického výtvarníka a filmového tvůrce Jana Švankmajera. O svébytné tvorbě autora promluvil František Dryje, teoretik, básník a redaktor surrealistické revue Analogon.

Široká veřejnost si jméno Jana Švankmajera spojí zejména s filmy Adéla ještě nevečeřela, Deváté srdce, Upír z Feratu, Tajemství hradu v Karpatech, Návštěvníci či Tři veteráni, u nichž vytvořil neotřelé rekvizity a animace. Náročnější diváci zajisté znají jeho celovečerní filmy Něco z Alenky, Lekce Faust s vynikajícím hereckým výkonem Petra Čepka, Spiklenci slasti, Otesánek, Šílení či dva poslední snímky Přežít svůj život a Hmyz, v němž hraje rýmařovská rodačka Ivana Uhlířová. Jan Švankmajer není jen filmař, scénárista a animátor, ale rovněž vynikající výtvarník a čelní představitel českého poválečného surrealismu, vystavující po celém světě a konečně také v Rýmařově. Švankmajerovi Rýmařov totiž není úplně neznámý.

V roce 1983 fotograf Jindřich Štreit ve své galerii na Sovinci uskutečnil kolektivní výstavu československých surrealistů s názvem Sféra snu. Než byla ale nainstalovaná výstava zahájena, byla komunistickými orgány uzavřena. Mezi vystavujícími byl i Jan Švankmajer. Po sametové revoluci autor několikrát přijel do Rýmařova i s historičkou umění, výtvarnicí a básnířkou Alenou Nádvorníkovou, aby rozšířil svou sbírku umění a kuriozit o díla rýmařovské art brut malířky Marie Kodovské. Naposledy byl několika díly zastoupen na kolektivní výstavě Zítra je jindy. Karel Šebek žije, která v Galerii Octopus proběhla v roce 2015.

Letos se díky spolkové spolupráci a přátelským vazbám s Romanem Kubíkem, surrealistickým fotografem ze Šternberka, podařilo v Galerii Octopus uskutečnit výstavu samostatnou, a to mimořádně reprezentativní. V souboru více než padesáti děl jsou zastoupeny snad všechny polohy a výtvarné techniky rozmanité autorovy tvorby od kreseb, frotáží, koláží, kolorovaných grafik, fotografií až po asambláže a objekty. Nejstarší dílo pochází z roku 1972, nejmladší vzniklo v loňském roce. Rýmařovská výstava Nepřírodopis byla letos představena v Drážďanech a v Česku jde o jedinou samostatnou autorovu výstavu v letošním roce. Příští rok legenda českého surrealismu oslaví devadesátiny, což bude zajisté připomenuto výstavními projekty velkých galerijních institucí.

Sen, bezbřehá imaginativnost, absurdno a fantazie jsou zřídlem autorovy rozmanité tvorby. František Dryje vyzdvihl Švankmajerovo „nutkání vytvářet záhadně iracionální systematický celek, soubor magických, imaginovaných a imaginativních objektů“, ať už jde o neskutečná monstra či stroje autorova graficko-kolážového projektu nazvaného Švank-mayers Bilderlexikon či prostorové složeniny z nejrůznějších předmětů, kostí, minerálů, nářadí, větví až po části hraček (např. Mineralizovaná liška, Siamská dvojčata s nádorem aj.). Tyto složeniny mohou diváka znejistit, šokovat, pobouřit, ale také pobavit, ne však účelně a prvoplánově. Onen „tajemný švankmajerovský objekt“ autor vytváří, aby „rozšířil a obohatil naše vnímání a prožívání tohoto ze všech stran popsaného a zkatalogizovaného světa“. Stihnete se o tom přesvědčit do 29. října.

Michal Vyhlídal

Rýmařovský horizont 9/2023