DUCH HMOTY, 11.5.-30.6.2021

V sobotu 5. června byla za hojné účasti návštěvníků zahájena výstava trojrozměrných děl nesoucí název Duch hmoty. Na ploše dvou sálů Galerie Octopus rýmařovského muzea jsou k vidění jedinečná díla 39 autorů: Nikos Armutidis, Svatoslav Böhm, Pavel Brázda, Jaroslava Brychtová, David Cajthaml, Václav Cigler, Hugo Demartini, Stanislav Diviš, Miroslav Dolák, Lubomír Dostál, Libor Fára, Václav Fiala, Kurt Gebauer, Pavel Herynek, Pavel Charousek, Dalibor Chatrný, Jiří Jílek, Martina Niubó Klouzová, Eva Kmentová, Pavel Knapek, Vladimír Kopecký, Stanislav Libenský, Pavel Mereďa, Jan Naš, Karel Nepraš, Petr Nikl, Jiří Novák, Věra Nováková, Karel Pauzer, Petr Pazdera, Oskar Přindiš, Adam Rybka, Karel Říhovský, Čestmír Suška, František Skála, Chrudoš Valoušek, Tomáš Valušek, Olbram Zoubek a Jiří Žlebek.

Nápad uspořádat výstavu čistě jen trojrozměrných děl vzešel před dvěma lety od rýmařovského výtvarníka a grafika Romana Karla. Impulzem byl rok od roku sílící pocit, že výstavní prostory galerií vedle vždy protežované malby stále více zaplňují konceptuální a sociologické projekty a instalace, které toho s výtvarnou tvorbou nemají příliš společného. Socha v tradičním slova smyslu se stala jakýmsi okrajovým a nežádoucím reliktem přežívajícím převážně v ateliérech již renovovaných sochařů spíše starší generace. Rýmařovská přehlídka má tak poukázat na tradici a kvalitu českého sochařství, na nejrozličnější přístupy a práci s nejrůznějšími materiály. Právě materiál – látku – surovinu – hmotu výtvarník svým zpracováním a vložením obsahu oduševňuje – odtud název výstavy Duch hmoty, která má návštěvníka ovanout a okouzlit.

Exkluzivitu výstavy umocňuje fakt, že vypůjčená díla pocházejí od samotných autorů a soukromých sběratelů, kteří umožnili jejich vystavení v řadě případů vůbec poprvé. Návštěvník tak má jedinečnou šanci zhlédnout řadu děl, která se po skončení výstavy zase „ztratí“ z veřejného prostoru.

Nainstalovat téměř čtyřicet různorodých děl v jeden souznící celek představoval velmi náročný úkol, díla byla tedy rozdělena do dvou základních skupin. Malý sál Galerie Octopus zaplnila díla abstraktní a geometrická. Z nejstarší generace tvůrců je zde zastoupen sochař a restaurátor Jiří Novák (Křídla), sochař, malíř, scénárista a typograf Libor Fára (Hrací stůl), všestranně tvůrčí Dalibor Chatrný (bez názvu) či malíř, grafik, sochař a designér Svatoslav Böhm (Červený reliéf). Svůj prostor zde zaujímají skleněné objekty, a to význačných tvůrců, jakými jsou skláři Václav Cigler (Krystaly), Vladimír Kopecký (Paraboly) či nejslavnější československá sklářská dvojice Jaroslava Brychtová a Stanislav Libenský (Trojúhelník v trojúhelníku osazený na originálním soklu od výtvarníka Oskara Přindiše z Horní Loděnice). Součástí je také skleněná Přilba malíře, hudebníka a divadelníka Petra Nikla. Ten je členem umělecké skupiny Tvrdohlaví stejně jako malíř Stanislav Diviš, který je na výstavě vzácně zastoupen velkou, barevnou kovovou plastikou Květy z ráje, vyrobenou rýmařovskou firmou Lucie a Dalibora Kamenských Eurointermetall s. r. o. Z kovu je vyroben také Ptáček dalšího člena Tvrdohlavých Čestmíra Sušky a olomouckého kreslíře a designéra Pavla Herynka (Mládě). Na pomezí perforované kresby a reliéfu stojí drobnější práce další významné osobnosti Hugo Demartiniho. Svou jemností a křehkostí matou návštěvníky dva porcelánové reliéfy (Okno a Levitace) Pavla Knapka tvářící se, jako by byly vyrobeny z papíru. Z toho je naopak vytvořena kompozice Karla Říhovského. Monumentálního účinku dosahují laminátový reliéf (bez názvu) brněnského sochaře a malíře Nikose Armutidise a žulová kompozice Stín Václava Fialy řešící kontrast mezi surovým, opracovaným a barvou natřeným kamenem.

Velký sál zaujímají díla konkrétnější a povětšinou figurální. Hojně je zde zastoupen materiál dřeva: vášnivý linorytec a tvůrce originálních grafik, za které sklízí nejrůznější ceny zejména ve světě, Chrudoš Valoušek zapůjčil juvenilní dřevořezbu Hlava. Ze dřeva je vyřezán ukřižovaný Sv. Petr Petra Pazdery, hypnotický Vladař olomouckého sochaře Jiřího Žlebka, raná Panenka významného sochaře, malíře a osobnosti sametové revoluce Kurta Gebauera či přírodní síly v kompozici Proudění olomouckého sochaře Jana Naše. Z nalezených dřevěných komponentů je pak sestavena kytara Sólovka II další osobnosti Tvrdohlavých Františka Skály. Keramiku zastupuje Autobus krnovského výtvarníka Pavla Charouska a expresivně pojatý Pes Karla Pauzera. Z pálené hlíny vyrobil sochař a malíř Lubomír Dostál z Horní Loděnice model k ikonickému sousoší Plastici – pomník normalizace, který stojí v Moravském Berouně. V sádře je pojata odhmotněná figura sedícího a meditujícího Buddhy rýmařovského sochaře a šperkaře Miroslava Doláka. Do cínu nechaly odlít své reliéfy dvě přední osobnosti českého sochařství Olbram Zoubek (Putifarka) a Eva Kmentová (Ruce), a také stejně kvalitní, ale polozapomenutý sobotínský výtvarník Jiří Jílek (Proměna Fauna). V bronzu je pojata Socha svobody / směrovka malířky, kreslířky, ilustrátorky a sochařky Věry Novákové. Vystaven je také litinová a typicky načerveno natřený Patník význačného sochaře Karla Nepraše. Kovové komponenty nese surová plastika Trčidla předního výtvarníka Pavla Brázdy a Židle pro Giordana Bruna Oskara Přindiše. Z kamene vytesali své plastiky uničovský výtvarník Pavel Mereďa (Faun) a Tomáš Valušek (K cíli) z Hradce nad Moravicí. Z novějších materiálů nemůže chybět laminát, v tom je odlit funerální reliéf Rodina kronikáře Pěnčíka rýmařovského sochaře Adama Rybky. Scénického účinku dosahuje velice originální obraz-reliéf Dvě dívky hudebníka, malíře a spisovatele Davida Cajthamla. Spíše objektovým uměním je pak kompozice složena z okřídlených vařeček Hausarbeit macht frei sochařky Martiny Niubó Klouzové.

Jak se již psalo v posledním čísle Rýmařovského horizontu, s výstavou Duch hmoty souvisí také kovová plastika Trubkoun Kurta Gebauera před budovou muzea, jež byla rovněž vyrobena v rýmařovské firmě manželů Kamenských a stala se na letní sezónu součástí mezinárodního sochařského festivalu Sculpture Line.

K výstavě vydal Spolek OCTOPUS za laskavé finanční podpory města Rýmařova katalog, zachycující všechna vystavená díla. Výstavu byla k vidění do 30. června.

Michal Vyhlídal

Rýmařovský horizont 6/2021