DESET. 10 LET POUTÍ V RUDĚ, 31. 7.

DESET. 10 LET POUTÍ V RUDĚ, 31. 7. - 29. 8. 2021

Poslední červencový den byla před budovou muzea zahájena výstava fotografií nesoucí název DESET. Pojmenování neodkazuje k množství vystavujících autorů, nýbrž k počtu let, během kterých se fotografové Jan Němeček, Roman Panáček, Daniel Poláček, Iva Stránská, Martin Studený a Lukáš Tofan každou první srpnovou neděli vydávali s fotoaparáty do Rudy na pouť. Po deseti letech se rozhodli výběr snímků představit na kolektivní bilanční výstavě.

Na Rýmařovsku není jiného místa, v němž by se snoubil půvab přírody s umně vytvořenými barokními artefakty v takové estetické a duchovní síle jako na křížové cestě v Rudě. Kostel Panny Marie Sněžné se čtrnácti monumentálními pískovcovými zastaveními vybudovanými v letech 1756–1760 se od počátku stal duchovním centrem křesťanů a místem konání pravidelných poutí. Dvousetletou tradici se nepodařilo přerušit ani komunistům v druhé polovině 20. století, kteří v den konání poutě organizovali nejrůznější světské akce a zábavy, aby od církevního svátku odpoutali pozornost. Ovšem bez valného výsledku, do Rudy i v době totality zajížděly autobusy s poutníky. Právě ty začal na svých fotografiích zvěčňovat sovinecký fotograf Jindřich Štreit už někdy v sedmdesátých letech. Na začátku devadesátých let dokonce na Rudě zorganizoval akci Objekt a vítr, které se zúčastnili významní tuzemští umělci.

Na aktivity Jindřicha Štreita podvědomě navázala šestice mladších autorů, kteří se potkali při studiu na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě. Jan Němeček, Daniel Poláček, Iva Stránská, Martin Studený a Lukáš Tofan se od roku 2010 začali pravidelně setkávat u Romana Panáčka v Novém Poli u Janovic na prodloužené víkendy, během kterých vždy první srpnovou neděli zajížděli fotografovat účastníky poutí k Panně Marie Sněžné v Rudě. V letech 2010–2020 tak vznikl pozoruhodný soubor zachycující rudské i přespolní obyvatele, poutníky, náhodné turisty a zástupce církve jakožto hlavní aktéry absolvující mši a výstup po křížové cestě či letní radovánky poutě. Každý autor se hledáčkem svého fotoaparátu zaměřoval na něco jiného.

Pražský fotograf Jan Němeček se rýmařovské veřejnosti poprvé představil v roce 2019 na působivé výstavě v Galerii u Stromu poznání v Městské knihovně Rýmařov. Tehdy vystavoval fotografickou poctu Danielu a Jiřímu Reynekovým z Petrkova, synům básníka, grafika a mystika Bohuslava Reyneka. Stejně citlivě přistoupil k zachycení rudských poutníků na svých vytříbených černobílých a barevných snímcích, ve kterých se motivem červených slunečníků blíží až k impresivním obrazům konce 19. století.

Lukáš Tofan z Prahy vystavil černobílou sérii Mizející, jež zobrazuje jedenáct vybraných zastavení. Na první pohled má divák pocit, že vidí mu dobře známé sochy. Při bližším zkoumání ale zjistí, že autor vyretušoval z reliéfních polí srdčitého tvaru jednotlivé figurální scény z Kristova výstupu na Golgotu, někde dokonce zmizela i vytesaná římská čísla. Konkrétní zastavení tak autor zanonymizoval, zevšednil a zobecnil. Již nezáleží na pořadí, nezáleží ani na příběhu. Zároveň jeho zásah možno chápat jako memento.

Roman Panáček, fotograf z Nového Pole a člen rýmařovského Spolku OCTOPUS, představil vynikající, barevné panoramatické fotografie vyznačující se autorovým pečlivým zájmem o kompozici a světlo. Lidé se v nich stávají součástí architektury a okolí, a naopak. Série působivých portrétů „obyčejných lidí“, nejrůznějších typů, v jejichž tvářích se odráží radost či trpké zkušenosti života, diváka přesvědčí o fotografově citlivém a velmi lidském přístupu, kterým na portrétovaném nic nezakrývá, ani nezdůrazňuje.

Soubor dvanácti čtvercových barevných fotografií Ivy Stránské nese příhodný název Móda z poutí. Autorka, v současné době žijící v Irsku, se zaměřila na garderobu poutnic a poutníků. Výřezy snímků překypují všemožnými rostlinnými a geometrickými vzory šatů, nejrůznější strukturou materiálů, barev a jejich odstíny; poutníky zastupují módní doplňky v podobě slunečníků, deštníků, klobouků, kabelek či tašek. I dobře zvolený outfit má na pouti své místo.

Pás sestavený z dvojic fotografií pochází od Martina Studeného z Velkého Týnce. Ten asi nejlépe vystihl dvě neoddělitelné stránky lidského života – světskou a duchovní, a to ani dokumentárním, ani kritickým způsobem, nýbrž s humorem. Na spárovaných snímcích se potkávají do modlitby zahloubaní poutníci a duchovní s návštěvníky pojídajícími langoše s kečupem a prohlížející si stánky s nejrůznějšími cetkami; lidé poklekají před křížem nebo se prohánějí na kolotoči.

Škoda jen, že Daniel Poláček z Prahy, zastoupen pouze jednou fotografií, nemohl ukázat více, a to z důvodu noční můry člověka současnosti, ztrátou digitálních dat, která jej připravila o část své fotografické tvorby.

Výstavu stihnete navštívit do neděle 29. srpna, a pokud srpnové poutě v Rudě pravidelně navštěvujete, možná se na fotografiích i najdete.

Michal Vyhlídal

Rýmařovský horizont 8/2021