?> Galerie Marie Kodovské
Muzeum Rýmařov

 

Městské muzeum Rýmařov,

příspěvková organizace

nám. Míru 6

Rýmařov 79501

tel.: 554 254 382
IČ: 75037947
email: muzeum@inforymarov.cz

Otevírací doba:


pondělí a státní svátky zavřeno

úterý - pátek  9 - 12  13 - 17

sobota           9 - 12  13 - 16

neděle                     13 - 16

 







logo-rh.jpg - 295.04 Kb

Galerie Marie Kodovské PDF Tisk Email
Pondělí, 29 Červen 2015 07:22

GALERIE MARIE KODOVSKÉ

soukromá galerie

Mlýnská ulice 21, 795 01 Rýmařov

tel.: + 420 733 429 438

email: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

 

květen - září

út + čt + so 9:00-12:00, 13:00-16:00

prohlídka mimo sezónu po telefonním objednání

 

 

 

 

Galerie Marie Kodovské sídlí v domě, ve kterém v letech 1946 až 1992 žila a tvořila významná art brut malířka a básnířka MARIE KODOVSKÁ (1912-1992).

 

 

Marie Kodovská se narodila 21. ledna 1912 jako starší z dvojčat do rodiny usazené v chudé kopaničářské vesnici Korytné nedaleko Uherského Brodu. Otec Antonín Kodovský (1877–1944) pocházel z Hrádku u Slavičína a už jako dítě osiřel. Matka Kateřina, rozená Nováková, (1879–1955) pocházela z Korytné. Seznámili se v roce 1900 ve Vídni, kam oba odešli za prací. Společně se vrátili do Korytné ke Kateřininým rodičům a později si postavili domek. Na svět postupně přivedli devět dětí: Františka, Josefa, Jana, Karla, Antonína s Marií, Annu, Josefa a Františka. Dospělosti se dožili jen čtyři z nich.


Válečná léta poznamenala rodinu častými úmrtími, sama Marie prodělala válečnou chřipku a těžce si popálila pravou ruku, která navzdory několika operacím zůstala téměř ochrnutá. Dětství prožila v chudých poměrech a tvrdě pracující na poli. Jako sedmnáctiletou ji otec v roce 1929 vzal s dvaceti muži do Francie na cukrovarnickou kampaň, kde jim vařila a prala. V třiadvaceti letech byla z existenčních důvodů matkou provdána na inzerát za stolařského učně Jana Bětíka (1911–1974), se kterým přivedla na svět tři děti: Vladimíra (*1936), Jiřinu (*1937) a Stanislava (*1945). Kvůli rozkolu rodičů se rodina Bětíků s babičkou Kateřinou odstěhovala do svépomocí postaveného domku v Korytné.


Po válce se Marie s vidinou zajištění lepších podmínek pro své děti rozhodla přestěhovat s rodinou do vysídleného pohraničního městečka Rýmařova. Bětík nesouhlasil, když si ale Marie sehnala práci v textilní fabrice Brokát a zařídila podnájem, následně koupi domu po Němcích, musel se s rozhodnutím své ženy smířit. Marie v textilce pracovala do roku 1955, kdy jí byl přidělen invalidní důchod.


Z té doby pochází její zatím nejstarší dochovaná, ještě rukopisná básnická sbírka Magdalény osud. Kvůli manželově nevoli psala své texty tajně, schovávala je a ničila. Postupně si však vydobyla právo na vlastní tvorbu. V 50. letech publikovala v závodním časopise Brokát a stala se součástí výběru tzv. lidové tvořivosti ve sborníku Ešče lepší bude (1954). Své básně pravidelně zasílala do Československého rozhlasu, odkud v roce 1960 obdržela psací stroj. Přestože se za počátek její výtvarné tvorby považuje rok 1964, nejstarší dochované práce nesou vročení 1965, a co je nutno zdůraznit, už od počátku jsou autorkou podepisovány rodným příjmením.


Tvorba Kodovské by rozhodně nebyla tak rozsáhlá a různorodá, nebýt syna Vladimíra a jeho fyzické, materiální a psychické pomoci. Právě on stojí za realizacemi prvních samostatných výstav, a to v Rýmařově a Ryžovišti (1972), ve spolupráci s Jindřichem Štreitem na Sovinci (1974), s Alenou Nádvorníkovou v Olomouci (1976) a v Brně (1976). Díla Kodovské byla také vystavena na pěti desítkách kolektivních výstav. Prestižní byla účast na I. české výstavě amatérské tvorby v Šumperku (1970) a na řadě výstav v art centrech po celém světě (např. Praha, Norimberk, Bilbao, Madrid, Drážďany, Berlín, Boston, Desava, Tokio, Paříž). Na šumperské výstavě obdržela Čestné uznání ministerstva kultury.


Přestože psala a malovala každý den, jejím nejplodnějším obdobím byla 70. léta, ve kterých vytvořila desítky velkoformátových emailů, kreseb, koláží a napsala přes dvacet svazků básní. Smrt manžela v roce 1974 pro ni znamenala oficiální návrat ke svému rodnému příjmení stejně jako tvůrčí vyrovnání se s nešťastným obdobím manželství (např. sbírky Vyzrazené tajemství, Ozvěny vlastní krve). V 80. letech již tolik nevystavovala, v povědomí sběratelů a historiků umění však zůstala. V roce 1981 o jejím životě a díle natočil Jan Slavotínek rozhlasové pásmo Stařenka Kodovská – neznámý hlas srdce, který odvysílal Československý rozhlas. O rok později jí byla věnována dvoustrana v kulturněhistorickém týdeníku Tvorba, v roce 1991 pak i v týdeníku pro ženy Vlasta.


Marie Kodovská zemřela 12. listopadu 1992 v rýmařovské nemocnici ve věku osmdesáti let. Do posledních chvil svého života psala, malovala a kreslila. Její dům plný obrazů začal chátrat a její odkaz se pomalu vytrácel z povědomí.


Zatímco do roku 1989 bylo dílo Kodovské řazeno do oblasti naivního a insitního umění, po pádu komunistického režimu jej přehodnotila Alena Nádvorníková, a to v kontextu středoevropské tvorby art brut na legendárních výstavách v Praze (1998) a v Olomouci (2008). Pro připomenutí polozapomenuté osobnosti básnířky a malířky iniciovala Zdenka Přikrylová Nesetová při čtrnáctideníku Rýmařovský horizont vznik celostátní literárně-výtvarné soutěže pojmenované po Marii Kodovské, jíž se podařilo uskutečnit šest ročníků. Galerie Octopus při Městském muzeu Rýmařov pak v letech 2012, 2013, 2015 a 2016 uspořádala cyklus výstav s názvem Marie Kodovská – známá i neznámá. Od roku 2015 začala fungovat Galerie Marie Kodovské, sídlící v autorčině rekonstruovaném domě na Mlýnské ulici 21, kterou provozuje Ing. František Orság.


Michal Vyhlídal

 

 

 

 


Více o životě a tvorbě Marie Kodovské ve sborníku QUOD BENE NOTANDUM, který je k dostání v Informačním centrum v Rýmařově, či ve vlastivědné revue STŘEDNÍ MORAVA 42/2016.

 

V roce 2017 Městské muzeum Rýmařov s Muzeem Wsi Opolskiej w Opolu ve spolupráci s Galerií Marie Kodovské vydalo publikaci k výstavě: Marie Kodovská - Královna modrojasu / Jan Koloczek - Sny. Publikace je k dostání v Informačním centru při Městském muzeu Rýmařov.

 

 

V roce 2018 vydalo Městské muzeum Rýmařov a Muzeum Wsi Opolskiej w Opolu ve spolupráci s Galerií Marie Kodovské katalog k výstavě Květy a kytice v lidovém a naivním umění a v díle Marie Kodovské. Publikace vyšla v rámci projektu "Květy a kytice", který byl spolufinancován z fondu mikroprojektů Euroregionu Praděd a městem Rýmařovem. Katalog je k dostání v Informačním centru při Městském muzeu Rýmařov.

 

 

V roce 2018 vydalo Městské muzeum Rýmařov svazek Pohádky z plánovaného čtyřsvazkového Výboru z básní Marie Kodovské. Kniha je k dostání v Informačním centru při Městském muzeu Rýmařov. Kniha vyšla za laskavé finanční podpory Moravskoslezského kraje a města Rýmařova.

 


 

 

 
 
náměstí Míru 6,  Rýmařov,  79501,  www.muzeumrymarov.cz